Kdo jsi?

Probudíš se ve světě přehlceném vjemy.

Tanec z rozházených maličkostí se vrství všude kolem.

Rolety očních víček se ztěžka vydávají směrem vzhůru a odhalí všechno to ostré světlo.

Zabolí to, jako když ráno roztáhneš závěsy.

Nevíš, kdo jsi a proč jsi.

Občas jen tak bloumáš z jedné místnosti do druhé a nemůžeš se najít.

Když sám sebe znovu zhmotníš uvnitř zrcadla, nevěříš, že existuješ i na druhé straně.

Odraz k tobě promlouvá neslyšitelnými úryvky slov.

Kolik je síly v nevyřčeném.

Kolik je hloubky v náznacích.

Cesta z nenávratna zpívá ztracenou melodii.

Slyšíš tóny živlů.

Proud?

Vody nebo světla?

Myšlenek?

Nedokážeš rozeznat, co tvé smysly vnímají.

"Kdo jsem? Kde jsem? Proč jsem?"

Stačí se zeptat nahlas a odpověď přijde ze tvé vlastní hlavy dřív, ještě než ti odraz odpoví.

Mezi tím vším chaosem teče klidná řeka. 

Když znovu vstoupíš do proudu všedních dní, pocítíš vyrovnanost.

"Jsem doma."