Dorotce...

Venku padá sníh a ty jsi přisátá k mému prsu. Cítím tvé teplo a držím tvou hlavičku v dlani. Poslouchám, jak oddychuješ a jak lačně piješ mléko.

Říkám ti: Jen cucej, zlatíčko. Dorotko moje, pusinko, kočičko, myšičko.
Jak hebkou máš hlavičku, jako samet.

Ty jsi moje malá, milá.

Prý to jméno pochází z Řecka. Dorothea. Boží dar.

S tím mlíčkem ti dávám všechno. Ochranu od vnějšího světa, kterou budeš potřebovat. A všechnu tu lásku mámy, která se nedá vyčíslit. Mám jí totiž STRAŠNĚ MOC, musíš si trošku odebrat :)

Je to krásný. Představuju si, že ti s mlíčkem dávám zářivé světlo, ve kterém je úplně všechno, co potřebuješ, a které nás propojuje.

Jsi tak drobná, malinkatá. Když ses před 8 dny narodila, neměla jsi ani tři kila. Přišla jsi tak rychle a tak krásně, hladce. Táta to stihl na poslední chvíli :)

Když jsem se poprvé dotkla tvojí hlavičky, bylo to neskutečné. Byla taková měkoučká. Cítila jsem vlásky a vlhkost a teplo.

A když se na mě poprvé podívaly ty tvoje krásný, obrovský oči, bylo to jasný. Znova jsem se zamilovala.

A teď pokaždé, když tě znovu vidím, tak se ta láska probudí a cítím to i v těle. Začne mi pulzovat v prsou a cítím chvění v podbřišku. Je to všechno tak krásně nastavený a hezky propojený.

A když piješ, jsi pěkná dračice :) Dokážeš mi to nasát až z paty :D

Často usínáš a já vidím, že jsi spokojená.

Princezna Dorothea. Moje vznešená holčička.

A přitom vlastně tak obyčejně krásná Dorotka. Ta obyčejnost je na tom nejnádhernější. Protože je naše a je jedinečná.

Jenom být spolu a užívat si tu blízkost.

Cítit, jak mě držíš za prst - objímáš ho všemi svými prstíky takovou silou, že to až není možné, jak v takovém malém tělíčku může být tolik energie.

A když se zlobíš, dokážeš pěkně zapištět a dát všechno najevo.

Povídám si s tebou, abys pořád slyšela můj hlas.

Včera jsem ti zpívala nějakou vymyšlenou melodii, abych tě uspala.

Zpívám ti Nezacházej slunce a taky Černé oči, jděte spát se zkráceným a změněným textem. Prochází se po rynku, nese šťastnou novinku. Máme dcerku Dorinku :)

Chci, aby se nám dařilo dobře a když budu na pokraji svým sil, doufám, že budu vědět, co mám dělat.

V tu náročnou chvíli se všechno zdá tak konečný, neřešitelný. Zklamání a bezmoc a ty divný pocity mě pohltí. A jedna malá prkotina se může proměnit v konec světa.

Ale cítím, že i tyhle chvíle už dokážu prožívat tak, že se na ně umím dívat s určitým nadhledem a spíš se tomu uvnitř pousmát co se to zase sakra děje.

Vím, že hnusný a nepříjemný chvíle budou. Když si neprožiju a jenom to nechám odeznít, nechám to plynout a ony odejdou.

Budu ti chtít pomoct ve všem, co tě bude trápit.

Možná to bude někdy těžký, ale na to jsem připravená.

Ale věřím, že to zvládnu, protože jsem DOBRÁ MÁMA.

Už jsem si to zažila jednou s Honzíkem. A teď si to zažívám s Tebou a je to zase úplně jiný a jinak NÁDHERNÝ.

Protože ty jsi moje holčička. A já slzím dojetím, když tohle říkám nahlas.

Jsem tak vděčná, že jsi přišla na svět zdravá a plná síly. Vidím to i v tom malinkatým tělíčku, že je všechno tak, jak má být.